|
|
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Slováková, Věra (oponent)
Demografické chování příslušníků elitních skupin ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato předkládaná diplomová práce je sondou do života vyšších státních úředníků, kteří působili v Čechách ve 2. polovině 19. století. A právě v tomto období také došlo spolu s celkovou proměnou společnosti i ke změně reprodukčního chování obyvatel, známé jako demografická revoluce. Cílem práce bylo co nejkomplexněji posoudit demografické chování u této vybrané elitní skupiny, a to na vzorku poskytnutých dat z databáze poslanců českých zemí. Zároveň bylo cílem práce na základě analýz zjistit, zda se projevovaly u vyšších státních úředníků jednotlivé aspekty tehdy probíhající demografické revoluce. Vyšší státní úředníci byli rozděleni do dvou skupin na základě datumu jejich prvního sňatku, a s pomocí základní deskriptivní statistiky a pokročilejších statistických metod byly tyto skupiny následně komparovány za účelem zjištění vzájemných odlišností v demografickém chování. Výsledkem práce bylo zjištění, že vyšší státní úředníci, kteří uskutečnili svůj první sňatek ve druhém zkoumaném období, byli ovlivněni v té době probíhající demografickou revolucí z mnoha zjišťovaných aspektů. U těchto úředníků se například potvrdila delší délka trvání manželství, zároveň manželky úředníků měly nižší počet narozených dětí v manželství, a v...
|
|
|
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
|
host ::
RSS.